Vzestup a pád mobilní divize LG

V tomto stručném shrnutí vývoje divize by měly být vidět chyby, které LG udělalo a ze kterých by se dalo vzít nějaké ponaučení. Cílem práce je představit Vám velmi zajímavé telefony od velmi zajímavé společnosti, které i přes svůj potenciál kvůli svým chybám neuspěly a divize zanikla, o čemž se také rozepíšu. To ale neznamená, že bych ignoroval přednosti, které se naopak budu snažit také přiblížit a dívat se na LG v pozitivním směru. Musíme si uvědomit, že i přes neúspěch nám LG zformovalo mobilní telefon takový, jaký dnes máme.

Vývoj mobilní divize

LG je technologická firma, která je s námi dlouho, přesněji již od roku 1958. První telefon LG-600 byl představen roku 2002, nebyl tehdy nijak světoborný, ale spíše průměrný telefon.To zajímavé přichází o čtyři roky později, kdy LG v prosinci představuje oficiálně první telefon s dotykovým displejem (tedy displejem, který dnes používají všechny moderní smartphony), a sice LG Prada.

Začátek chytrých telefonů – LG Prada

LG Prada měl na tu dobu revoluční displej, z dnešního pohledu však s velmi podprůměrným rozlišením 240px × 400px. Měl tři palce, 256 tisíc barev a rozběhal ho systém FlashUI. Pro představu, první “revoluční” iPhone též s kapacitním displejem, kterému se často přikládá prvenství, přišel až v září dalšího roku.

Telefon měl v sobě email klienta, dokázal zobrazit dokumenty jako například .pdf, .ppt nebo .doc soubory. Podporoval sítě 2G a mohli jste si na něm zahrát i hry jako Photo Puzzle, Halloween Fever nebo přehrávat velice populární .mp3 soubory.

Telefon se také dočkal spousty ocenění, a sice za design. Jak už vyplývá z názvu, telefon měl spojitost s italskou luxusní společností Prada, která se zasloužila podle několika fór (např. International Forum Design, CNET) o design roku.

Nedá se stoprocentně říct, že díky LG Prada máme dotykové telefony, kdyby to neudělalo LG, udělal by to možná někdo jiný, například právě Apple, který to jistě měl v plánu. Bez prvního pokusu by se ale nikdy nic pořádného neudálo a pro LG (i pro mobilní svět jako takový) je to velká inovace a nová technologie. Řada Prada byla poté vylepšována, telefony dostávaly například tehdy velmi populární fyzické klávesnice, vylepšoval se design a řada byla oblíbená.

Prada však nebyla jediná řada, která se dočkala úspěšnosti, hlavní modelová řada byla ta vlajková, která LG provázela celou cestou a která jako jedna z mála nespadla do zapomnění. Jedná se o sérii telefonů LG G, která začala modelem LG Optimus G v roce 2012.

Vlajková “G” řada aneb cesta z nebe do pekla

První model nové řady v podobě LG Optimus G (zpětně označované jako LG G1 nebo Optimus G1) se dočkal docela velkého úspěchu. Po pár měsících na trhu překonal milion prodaných kusů a byl často chválen v recenzích. Přinesl jako první tehdy nejsilnější chipset na trhu, a sice Snapdragon S4 Pro. Dále disponoval například NFC čipem, kvalitním audio konektorem nebo velmi dobrým reproduktorem. Pořád ale Optimus zaostával, co se týče softwaru a celkově softwarových aktualizací. Telefon měl v tu dobu pořád Android “Ice Cream Sandwich” (Android 4.0), kdežto například Samsung už dávno běžel na Androidu “Jelly Bean” (Android 4.1 – 4.3).

Celkově se ale Optimus povedl a LG udělalo po delší době zase velký skok kupředu. Dohnalo konkurenci po neúspěšném modelu LG Optimus 4X HD a vydobylo si místo na trhu. Dalo se tedy očekávat, že se dočkáme nástupce, který přišel o rok později v podobě LG G2.

V případě LG G2 se jedná o plnohodnotnou “vlajkovou loď” (nejlepší telefon od výrobce s drtivou většinou funkcí, které do telefonu jde dát). Telefon byl zajímavý svými na svou dobu velmi tenkými rámečky nebo netradičním umístěním ovládacích tlačítek dozadu. V zapínacím tlačítku se zabudovanou LED lampou byla poté notifikační dioda a celkově byl telefon zaměřen na ergonomii používání. To potvrzuje dnes velmi oblíbená funkce poklepání na displej telefonu pro rozsvícení, u LG G2 nazývaná “KnockOn”. Případně stojí za zmínku funkce podržení tlačítka pro spuštění například fotoaparátu, pokud byl telefon vypnutý.

Celková kvalita a funkce telefonu dostalo LG na vrchol kariéry. Model G2 se doznal velkému úspěchu a prodalo se přes 3 miliony kusů. LG mělo však velké ambice a nechalo po úspěchu ze začátku vyrobit až moc kusů po spuštění prodeje. LG to však nevadilo, jelikož mělo spolupráci s Googlem. Pro něj tehdy vyrábělo Nexus 5 (což byl mimochodem první telefon s bezdrátovým nabíjením na trhu), což byla jen mírně upravená G2.

Po úspěchu LG G2 přišlo LG G3, které vylepšilo slabé stránky G2 a utvořilo ucelenější a trochu lepší produkt. Telefon měl nádherný nadčasový QHD displej, bezdrátové nabíjení či moderní čtyřjádrový procesor. G3 se doznala velikého úspěchu, prodalo se přes 10 milionů kusů a značka byla na vrcholu. Telefony byly oblíbené, LG se drželo v top pětce největších výrobců telefonů na světě a pokračovalo dál modelem LG G4.

LG G4 potom vypadala, že bude trefa do černého, záda byla potažena pravou kůží, QHD displej byl nyní mírně zaoblený pro pohodlnost a fotoaparát byl velkým krokem kupředu. Dokonce se zachovala i vyměnitelná baterie. Telefon byl chválen v recenzích, zdálo se, že bude LG stoupat, jenže začaly problémy. V roce 2016 LG oznámilo, že model G4 trpí na chybu jménem "bootloop", což spoustě lidem začalo ničit telefony. Telefonu se také vypaloval displej a mělo ještě pár dalších chyb a lidé snadno LG přestali důvěřovat. LG sice nabízelo výměnu telefonů nebo opravy, ale nadále vědomě vyrábělo modely G4 nebo LG V10 (které na tuto vadu také trpěly), čímž si LG dokonce vysloužilo žalobu.

Ještě horší to poté měl model LG G5. Telefon byl unikátní, jednalo se o modulární telefon s odnímatelným spodkem, díky kterému šlo vyměnit části telefonu například za kvalitnější kameru, druhou baterku nebo za kvalitní audio jack. To vše zní pěkně, a v době, kdy ostatní začali opouštět myšlenku odnímatelné baterie, LG se jí pořád drželo a G5 byl výjimečný telefon.

Bohužel, modulární konstrukce něco stojí, telefon působil nekvalitně, kontrola kvality výroby byla špatná a spousta modelů měla například nedoléhající části konstrukce. Konkurence tyto problémy potom neměla, a lidé místo riskování nějakých výrobních vad nebo přetrvávajícími problémy s bootloopem šáhli po jiných telefonech, například tehdy velmi populární Galaxy S7.

Další rok přišla LG G6, která se zbavila chyb z G5, vylepšilo displej, konstrukci nebo fotoaparáty, dokonce přidala voděodolnost. G6 vypadala jako ideální telefon, který bude zase jednou konkurenceschopný, a ano, skutečně si nějaké publikum našla. V recenzích byla G6 chválená jako nejlepší LG, které kdy vzniklo, avšak zkušenosti s nekvalitní výrobou a problémy s minulosti zůstaly. Byl to skvělý telefon, ale prodeje tomu zkrátka neodpovídaly.

Tím se dostáváme do posledních let divize, kdy LG na svých telefonech prodělávalo. Od LG G7, která nyní dostává přídavek ThinQ, se celá G řada začíná rozpadat jako domeček z karet. Najednou se nevyrábí jeden model a případná Plus verze, ale přibylo označení ThinQ (což je označení v LG pro chytré produkty, tedy LG SmartThinQ – Smart thing, chytrá věc), vzniklo LG G7 Fit nebo G7 One. Ty jsou ale nezajímavé a nudné, takže bych je spíše vynechal. Ve jménech začal být obrovský zmatek a portfolio telefonů přestávalo být přehledné.

LG G7 ThinQ se snažila jít s dobou. Nasadila tehdy moderní výřez v displeji (notch), takže se designem více přiblížila iPhonům. Právě displej byl u G7 obrovským krokem kupředu. Jednalo se sice pořád o IPS displej, nikoliv modernější OLED, ale měl na tu dobu velmi nadprůměrný jas (nejnovější vlajka od Samsungu S9+ vyhnala displej na 600 nitů, LG G7 až na 930 nitů). G7 se chlubila i speciálním AI pro foťáky, která dokázala pomocí strojového učení lépe optimalizovat fotku. Opět, telefon byl v pořádku, i když neměl nejhezčí displej na trhu, nejlepší foťáky nebo baterku, tak to byl telefon, kterému nic důležitého nechybělo, měl voděodolnost, skvělý reproduktor, vysoký jas, fajn foťáky… jenže za velmi vysokou cenu. Telefon si držel vysokou cenu i po vydání LG G8 a G7 neměla kvůli tomu tak vysoké prodeje, které by si zasloužila.

A tak se dostáváme k poslednímu telefonu, resp. telefonech řady G. Model LG G8 ThinQ byl ale konečně zajímavý, konečně telefon, kterému nechyběly inovace, konečně LG v tom pravém duchu. Úžasný reproduktor z LG G7 ThinQ zůstal, naopak se ještě vylepšil, aby když bude telefon na stole, reproduktor měl technologii “Crystal Sound OLED”, která spočívala v rozvibrování celého displeje, což zesílí basy a reproduktor hrál krásně čistě, byť ne moc hlasitě. Starší IPS displej se konečně nahradil krásným modernějším pOLED displejem, které ostatně v dnešní době LG dodává jiným výrobcům do svých telefonů.

Co bylo ale nejzajímavější, byla přední strana, konkrétně notch. Ve výřezu G8 ThinQ se skrýval 3D senzor, díky kterému jste mohli ovládat telefon bez dotyku. Senzor snímal pohyb ruky a při určitém pohybu vykonal nějakou funkci. Mohli jste tím tedy přibližovat věci například v mapě, spustit nebo přeskočit hudbu, nebo třeba odemykat telefon rukou. Ano, to byla další přidaná funkce. Senzor zkoumal Vaši dlaň, konkrétně hemoglobin ve Vaší krvi v dlani, což je podle LG bezpečnější, než odemykání obličejem (FaceID) nebo čtečka otisků prstů (TouchID). Bohužel, nic nebylo bezproblémové a gesta nefungovala tak, jak by měla, LG s provedením mohlo chvíli počkat a gesta odladit, jelikož jim chyběla hlavně spolehlivost. Byl to tedy velmi zajímavý nápad a někdy fungoval opravdu krásně, ale nespolehlivě, takže nikdo nevěděl, v jaký čas a kdy zrovna tohle gesto bude fungovat.

O chvíli později přišel sesterský kousek v podobě LG G8S ThinQ. Ten měl mnohem horší zpracování, nepohodlně vysoko tlačítka, QHD displej z G8 ThinQ nahradil jen Full HD panel, ale zůstala voděodolnost nebo bezdotyková gesta. Měl ale lepší reproduktory, teleobjektiv a nižší cenu, což alespoň trošku nějaké nedostatky kompenzovalo. Bohužel nedostatečně, LG G8S ThinQ byl přeci jenom celkově horší telefon, který neměl na ostatní, a tak se na něj dokázalo rychle zapomenout.

Celou řadu G zakončil model LG G8X ThinQ, což byl zase úplně jiný kousek, než G8 ThinQ nebo G8S ThinQ. Telefon se tentokrát zbavil 3D senzorů ve prospěch selfie kamerky, která umožňovala nahrávat 4K video, zvětšila se baterie, ale zase chyběl teleobjektiv z LG G8S ThinQ. Na první pohled by se mohl telefon zdát jako jen větší verze G8 ThinQ, ale chyběl QHD displej, kompaktní rozměry nebo veselé barvy, kterými G8 ThinQ vynikala. Byl to další krok stranou a ani jeden telefon z G8 série nebyl kompletní, každému něco chybělo.

Můžeme spekulovat, zda nebylo lepší vydat jeden kompletní telefon, než každý zaměřovat na něco jiného a udělat zmatek v portfoliu, každopádně LG se rozhodlo pro tři odlišné telefony, které byly v něčem lepší a v něčem mnohem horší, než sesterský model. Modelem LG G8X ThinQ označení “G” v telefonech LG skončilo a další duchovní nástupce se již nazýval LG Velvet.

Pryč ale od modelů, nudných specifikací a čísel, co udělalo vlastně LG dobře a co špatně? Většina telefonů, které tu byly představeny, přeci vypadala docela dobře a průměrně vzhledem k ceně, proč si tedy našly nebo nenašly své zákazníky?

Přednosti telefonů

I když telefony nebyly nejlepší, měly spoustu unikátních funkcí a předností, mezi které patří hlavně audio a speciální kryt. Většinou se jedná experimenty, kterých se značka chytla a udržela se u jejich nápadu.

Audio

Jednou z hlavních předností byl nejlepší konektor pro audio (tedy 3,5mm jack) na trhu. LG tím mířilo zase na specifickou skupinu uživatelů, kteří byli zběhlí v audiu (tzv. audiofil) a v této komunitě měly telefony od LG velký úspěch. Jejich 32-bit Quad DAC používaný například v LG V60 ThinQ byl to nejlepší, co se na trhu dalo sehnat, co se týče přenosu kvalitního audia. Podporoval 32-bitový zvuk s při frekvenci až 384 kHz. Jeho hlavní výhoda je vyšší výkon, než u klasického jacku, tím pádem vyšší impedanci (standardní impedance je 32 až 64 ohmů, Quad DAC mohl napájet až 300 ohmová sluchátka).

I Quad DAC měl ale svou nevýhodu. Byť to byla nesmírně působivá věc, co se týče hardwaru, samotný software (tedy Android) na ní nebyl připraven. Většina hudebních přehrávačů nepoužívala Quad DAC, ale nativní API pro operační systém. Hudba tedy skončila maximálně na 16-bitové kvalitě s frekvencí 44 kHz bez ohledu na skutečnou frekvenci a bitovou hloubku.

Jednou z možností, jak DAC naplno využít, byla aplikace UAPP (USB Audio Player Pro), která ovšem byla zpoplatněná (cca 200 korun). Aplikace přehraje jakýkoli soubor a rozumí si se spoustou zařízení. Může se do ní napárovat Tidal účet (alternativa Spotify cílená na kvalitu zvuku) a poslouchat ve vysoké kvalitě přes UAPP. Byla ovšem docela drahá a ne každý o ní věděl, takže Quad DAC nemusel naplno využívat, a existovaly i jiné alternativy. Jednou z nich byl Poweramp, který neměl tolik funkcí, jako UAPP, ale zase byl mnohem levnější (cca 130 korun, případně zkušební verzi zdarma) a také podporoval Quad DAC s vyšší frekvencí a bitovou hloubkou.

LG telefony s Quad DACem byly tak nejlepší pro velmi malou skupinu lidí, která si ovšem konektor oblíbila. Žádný jiný moderní telefon nedokázal (a aktuálně pořád nedokáže) konkurovat LG v Quad DACu. Pár jiných zařízení má sice speciální DAC, každopádně nedosahuje kvalit Quad DACu a nemá pokročilé funkce jako například zesilovač třetí strany, díky kterému dokázalo LG přehrát obsah ještě hlasitěji, než by za klasických podmínek bylo možné.

Dual Screen

Dual Screen case, tedy kryt s druhou obrazovkou, byla další věc, kterou LG často dávalo do svých telefonů. Další věc, kterou nikdo jiný neměl a byla jedinečná. Jednalo se o příslušenství k telefonům LG V50, LG G8x, LG V60 nebo LG Velvet a kryt přidával k obrazovce telefonu stejně kvalitní druhý kapacitní displej, což někteří lidé vyhledávali. Ohebné zařízení s velkým displejem pro multitasking jako Galaxy Fold nebo Huawei Mate XS byly klidně dvakrát dražší, a tak LG nepřímo konkurovalo právě těmto modelům. Byla to skvělá alternativa, bohužel také pro velmi malou skupinu lidí. I přes tyto nevýhody byl však Dual Screen mezi specifickou skupinou lidí velice populární.

Zásadní chyby

I přes nesporné výhody v rámci audia a krytů s displejem mělo však LG chyby, kvůli kterým si lidé telefony nekupovali, i když třeba patřili do specifické skupiny lidí, kteří by přednosti dokázali využít.

Různorodost

První důležitou chybou byla různorodost. I když mělo LG zajímavé odlišné modely, telefony působily jako náhodné modely bez žádného jasného cíle. Bylo vidět, že LG nevědělo, co s jednotlivými modely dělat. Telefony neměly směr, kterým by se mohly ubírat, narozdíl od konkurence. Zatímco Samsung věděl, že chce nejlepší univerzální telefon a poté verzi se stylusem na úkor něčeho jiného, Apple měl rozmyšlený plán, jak bude vylepšovat své iPhony, LG prostě představilo další telefon z řady a úplně změnilo koncept. Něco vždy zkusilo a šlo od toho pryč.

To také souvisí s pojmenováním telefonů, které LG systematicky nemělo. Nejdříve sice mělo jen dvě série vlajkových telefonů, řadu G a řadu V, což fungovalo. Do toho se ale zamíchaly další modely nižších řad telefonů, například řada K nebo řada Q. Rázem jsme poté měli LG K11 Plus, což byl nástupce K10, které ale nemělo Plus verzi, základní model nikde nebyl. Do toho se zamotalo pár modelů ze stejné řady se stejným jménem, ale jméno bylo jediné, co je spojovalo. Například LG G8s ThinQ, což nebyl nástupce G8 ThinQ, byl to krok stranou. LG G8X ThinQ měl také stejné jméno, ale úplně jiné parametry a myšlenku.

Ono se to možná nezdá, ale pojmenování je velice důležité. Průměrný zákazník poté netuší, jaký model zvolit, který model je nástupce jeho telefonu, jaké jsou rozdíly mezi stejně pojmenovanými telefony a proč vybrat tento narozdíl od tohoto, pokud mají stejnou cenu.

Cena

Právě cena byla však další velká chyba. Přibližně od roku 2019, kdy LG ztrácelo publikum, byl v cenách velký zmatek. Nebyly stabilní a rychle klesaly, jelikož se telefony neprodávaly. Lidé věděli, že nová G8 ThinQ spadne za pár týdnu na polovinu, tak proč by ji kupovali teď. A za pár týdnů spadne cena ještě o dalších pár korun, tak není důvod to kupovat ani za polovinu.

Tato pověst LG hnala do hrobu, bohužel pokud by se cena udržela, lidé by na malou značku, jako je LG zapomněli. S klesáním ceny také souvisí výdělek na telefonech, který chyběl. Od roku 2015 LG pravidelně každé čtvrtletí prodělávalo na svých mobilních zařízeních a úpadek ceny této situaci nepomáhal.

Startovací cena byla totiž moc vysoká. Kdyby ten samý telefon byl za částku, na které je za týden prodeje, tak by byly lepší ohlasy na telefon. Recenzenti by telefon chválili, protože nedostatky by vykompenzovala nižší cena. Lidé by byli spokojenější a LG by tolik neprodělávalo, zbavilo by se špatné pověsti, nebo by alespoň horší pověst kompenzovalo nižší cenou. Bohužel, nic takového se nestalo, maximálně se ceny držely na konci roku 2020 o trochu déle na stejné úrovni, ale poté stejně klesly. Možná z důvodu, že od roku 2020 si začalo LG alespoň trochu uvědomovat, že je čas na změnu, a tak přišlo LG s novou řadou LG Velvet.

Poslední LG telefony

LG Velvet – druhá šance?

Jakousi “záchranou” byl právě rok 2020, tehdy se dostává do prodeje LG Velvet – dodnes nádherný telefon s velmi dobrou výbavou, jehož cena byla vzhledem ke specifikacích v pořádku. Byl to konečně konkurenceschopný telefon, který získal pozitivní recenze a vypadalo to, že prodeje budou růst a značka se udrží. Telefon měl Quad DAC, bezdrátové nabíjení, krásný displej a obstojné foťáky, jejichž rozložení umocňovalo krásu telefonu. V roce 2020 navíc kvůli pandemické situaci moc výrobců své telefony nevydávalo, případně byly mnohem dražší, takže přímá konkurence LG docela chyběla. Zároveň to byla pro LG velmi výhodná situace, stačilo Velvet úplně nezkazit a přidat zajímavé funkce navíc (například právě Quad DAC a bezdrátové nabíjení), které přeci jen v kombinaci s nevšedním elegantním designem dost lidí o koupi nového Velvetu může přesvědčit.

Telefon si mohl dovolit být i dokonce o trochu dražší, za předpokladu, že by LG dalo ke koupi zdarma Dual Screen. Velvet byl totiž poslední zařízení LG s Dual Screenem, který kdyby byl v ceně, mohl by přesvědčit mnohem větší množství lidí. Další čtyři tisíce (tedy částka, za kterou se Dual Screen prodával) navíc k ceně by ale otevřely vyšší cenovou kategorii, kam by LG celkovou výbavou určitě nezapadlo.

LG pokračovalo dál ve starém duchu experimentování, mělo tedy v plánu začít novou experimentální řadu, kterou nazývá Explorer. Telefony této řady by měly zkoušet nějaké zajímavé nové přístupy k telefonu jako takovému, a pokud se nějaký koncept chytne, bude to úspěch. Taková řada neznamená jen úspěch LG, ale také úspěch v mobilním světě celkově. Telefony by poté nebyly jen “nudné placky s jiným displejem, foťákem nebo systémem”, ale byly by unikátní, měly by na něco svého a pro jinou skupinu lidí. Řadu Explorer začal model LG Wing.

LG Wing

LG Wing byl unikátní telefon. Bylo to něco, co nikdo jiný na trhu nemá, něco zajímavého a nového, tím pádem skvělý začátek nové řady jménem Explorer. Minimálně jednu zaslouženou věc dostal, a sice pozornost. Co ale tato poslední vlajka nabízela?

Co dělal Wing dobře?

Jednalo se o na první pohled klasický telefon, který se ale dal překlopit do tvaru písmene T. Měl unikátní konstrukci, která ale působila velice kvalitně. Většinou, když výrobci telefonů představí nový koncept telefonu (například ohebný Galaxy Fold), působí jako první generace, jako něco, co po hardwarové stránce není nejlépe řešené a nutně to potřebuje vylepšit. Tento problém však Wing minul, konstrukce byla skvělá a pocit umocnila ještě vyjíždějící kamerka. To hlavní byl ale otočný “Swivel” displej. Pant, který se mohl otočit o 90° klidně i pouhým palcem. To byla ta věc, která odlišovala telefon od jakéhokoliv jiného telefonu na trhu, inovativní část telefonu. Telefon byl nesmírně zajímavý, podle spousty recenzentů dokonce jeden z nejzábavnějších telefonů roku. To ale neznamená, že byl telefon dokonalý.

V čem Wing selhal?

Hlavní problém Wingu ale nebyla konstrukce nebo nápad, ale pár jiných důvodů. Zaprvé, i přes snahu LG co nejvíce ušetřit na ostatních parametrech telefonu, byla právě cena ten hlavní problém. Něco kolem třiceti tisíc se nechtělo lidem platit, jen aby měli něco zajímavého. Právě výbava, na které chtělo LG ušetřit, utrpěla až moc a neodpovídala vysoké cenovce zařízení.

Telefon byl vybaven chipsetem Snapdragon 765G, který se v té době používal převážně v telefonech střední třídy, tedy v cenové hladině 10 až 15 tisíc korun. Samo LG ostatně představilo s tímto chipsetem dvakrát levnější Velvet. V podstatě to byl Velvet s unikátní konstrukcí, což dokazuje bohužel i displej. V době, kdy většina telefonů nad 20 tisíc korun mělo vyšší obnovovací frekvenci displeje, LG zůstalo na 60hz displeji. Zároveň telefon odporoval směru značky, chyběl jack na sluchátka nebo obsáhlé nastavení fotoaplikace. Proč to byl ale i přesto nejzajímavější telefon na trhu?

Unikátní?

LG Wing byl rozhodně unikátní telefon, hlavně díky své konstrukci. Mimo to měl ale i jiné funkce, které se začaly dostávat do telefonů později, pokud vůbec. Jednou z nich byl například “gimbal” režim ve fotoaplikaci. Díky jeho tvaru bylo pohodlné na horním displeji vidět náhled videa a na spodním ovládat kameru pomocí “joysticku”. Telefon využívá velikost senzoru a ořezává 4K video pouze na Full HD, díky čemuž se dá s kamerou hýbat a vytvářet tak dynamiku záběru. LG prezentuje gimbal mode jako pomůcku pro natáčení různých sportů (např. skateboardovou rampu), kde plynule telefon zabírá skateboardisty. Follow mode by měl poté sledovat osobu a automaticky jí zabírat při pohybu.

I přes značné výhody a unikátnost byl pořád Wing jen drahý, pro spoustu lidí zbytečný, telefon. LG s tím ale tak trošku počítalo, vyrobilo malý počet kusů a chtělo si spíše vzít trochu pozornosti. A to se i podařilo, video, kde známý YouTuber MKBHD představuje LG Wing se stalo virální na spoustě sociálních sítích, lidé o Wingu mluvili jako o “tom bláznivém telefonu” a LG mělo konečně alespoň nějakou pozornost, kterou si zasloužilo. Pozornost ale neznamená zájem a prodeje, kterých se společnosti pořád nedařilo dosáhnout. To však mobilní divizi nezastavilo v experimentování.

LG Rollable

Netrvalo dlouho a začalo se mluvit o dalším telefonu řady Explorer, a sice LG Rollable. I v tomto případě se nejednalo o tradiční telefon, ale o zajímavý experiment ze strany LG. Rollable, jak už název napovídá, byl rolovací telefon.

Telefon měl mít velký rolovací displej, který by zajížděl do telefonu a zároveň sloužil jako zadní displej, když by byl telefon v klasickém stavu. Myšlenka byla, že z normálního telefonu jedním gestem přejdete do menšího tabletu pomocí vyrolování displeje ze zadní části dopředu, ukázku můžete vidět níže na původním nákresu konstrukce telefonu, nebo alespoň jednoho z nich. LG přemýšlelo nad celkovou konstrukcí telefonu, jak se zrealizuje a jak to bude nejúčinnější, co se týče výroby a odolnosti. Podle uniklých prototypů telefonu měl ale nakonec telefon mít rolovací jen jednu část displeje, nikoli dvě, jak je znázorněno v nákresu.

© Smartphone-met-oprolbaar-display.jpg In: LETSGODIGITAL [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné z: https://nl.letsgodigital.org/uploads/2020/11/smartphone-met-oprolbaar-display.jpg

Rollable se však nikdy oficiálně nepředstavil, tím pádem o něm není ucelená představa o všech specifikacích, které by v prodejném kusu byly. V září 2022 se však objevilo na internetu video, kde je LG Rollable detailně představen. Video doplňuje nezmíněné informace a stojí za zhlédnutí.

Důvodem zrušení tak unikátního telefonu nebylo však nic jiného, než zrušení mobilní divize. Od doby LG G5 však společnost prodělávala na mobilní divizi více a více peněz kvůli svým chybám a pokaženém jménu. Sázka na inovativní LG Wing se tolik nevyplatila a LG došlo na pomyslný konec, kdy se rozhodlo, že už se divizi nevyplatí provozovat.

Zánik mobilní divize

Od začátku roku 2021, tedy pár měsíců po uvedení Wingu, se začalo spekulovat, že mobilní divize LG by mohla skončit. 20. ledna 2021 unikl dopis od ředitele společnosti, že společnost zvažuje všechny alternativy, co s mobilní divizí dělat. Pokud by se tedy nenašel potenciální kupec, LG by skončilo. Hned 21. ledna se naštěstí ozvala vietnamská společnost Vingroup, která už dlouho vyrábí pro LG telefony. Vingroup měl zálusk hlavně na americký trh, kde se i přes problémy s telefony pořád prodávaly celkem hojně a tvořily 13 % tamního trhu. Nabídka byla ale podle LG moc nízká, takže nabídku společnost odmítla a věřila, že se najde někdo s vyšší nabídkou. To se bohužel nestalo a LG už nemělo moc prostředků pro výrobu telefonů. Společnost už roky prodělávala a nedařilo se vrátit prodeje zpět.

V dubnu roku 2021 společnost oznámila oficiální konec a zrušila své plánované projekty, hlavně LG Velvet 2 Pro (nástupce LG Velvet) a bohužel i rolovací LG Rollable. Jako omluvu stávajícím zákazníkům ale prodloužila softwarovou podporu na 3 roky, takže se nejnovější telefony dočkaly až Androidu 13. Poté už divize kompletně skončí a můžeme se jen domnívat, co se bude dít dál.

Co bude dále?

Aktuálně už se nic nechystá, LG skončilo nadobro s výrobou smartphonů a nikdo netuší, zda se k nim někdy vrátí. Je velmi smutné přijít o inovátora trhu, o značku, díky které máme mobilní telefon v dnešní podobě. Která nám jako první přinesla dotykový displej či širokoúhlý fotoaparát. Ukázala nám koncepty, které by jiné firmy nikdy nevyrobily, ani by je to nenapadlo. LG bylo jiné, těžko říci, zda lepší nebo horší, než ostatní, ale minimálně ve spoustě věcech zajímavější.

Nyní dostanou poslední podporované telefony aktualizaci na Android 13 a zbytek bezpečnostních záplat, a potom bude konec. V roce 2024 už bude LG nadobro pryč z mobilního světa, co se telefonů týče. Na úkor výroby telefonů ale může LG dávat více peněz do výroby displejů, monitorů, domácích spotřebičů nebo televizí. Společnost ve výsledku ukončila dlouholeté trápení a prodělečnou divizi zavřela.

Těžko říci, zda někdy někdo LG nahradí, jestli zaujme takovou pozici inovátora trhu, který bude zkoušet bláznivé experimenty. I v současnosti ale LG hraje roli v nových telefonech. Jejich displeje se používají v mobilních zařízeních poměrně dost a na konci roku 2022 ukázalo LG teleobjektiv s pohyblivým zoomem pro vlajkové lodě letošního roku, který se údajně bude vyjímat v připravovaných iPhonech 15. Je skvělé vidět, že i přes neúspěchy vlastní značky zkouší společnost zajímavé koncepty i v jednotlivých komponentách.

Thumbnail image by hawkHD from Pixabay